Diety slavných

Květa Fialová

Květa Fialová: "Bacily oblékám do pyžama"

Kveta_FialovaHerečka Květa Fialová (77) je i ve vysokém věku krásná žena, ačkoli pro to podle svých slov vůbec nic nedělá. Celý život používá na pleť pouze obyčejnou mast leniens, která se v lékárně prodává asi za dvacetikorunu. Také se jeví velice vitální a zdravá, i když má podobné potíže jako ostatní. Paní Květa si ale nestěžuje a všem se snaží vysvětlit, že vše je jen otázkou pohledu.

* Prý vás zlobilo srdíčko. Už se cítíte lépe?

Srdce mám nemocné, jsem po operaci by-passu. Doktor mi říká, abych si nebrala tolik práce, jenže pracovat je pro mě důležitější než sedět jako hřib. Se svým by-passem jsem domluvená, a tak mi většinou potíže nedělá.

* Jakou máte domluvu s bacily?

Když přijde nemoc, informuju se o ní a pak se spolu dohodneme. Snažím se na ni být hodná. S bacily si povídám, večer jim v mysli oblíkám pyžamo, vím, že sedí u mé postele... prostě je beru jako živé bytosti. Pořád lítám po nemocnicích, ale všecko je to hra a je mi dopřáno, že to zvládám. Nemoci je třeba milovat, kamarádit se s nimi a hýčkat si je. Proto se ze stáří raduju a i ty nemoci sama na sobě pozoruju s radostí. Kromě toho, že se myju, se sebou nedělám vůbec nic. Obličej si dvakrát denně mažu mastí leniens z lékárny a to mi naprosto vyhovuje.

* A vaše potíže se zrakem? Jste prý po operaci očí...

Před osmi lety mi osleplo levé oko. Zjistila jsem to ráno a zaradovala se. Řekla jsem si: „Á, tak mi naskočil další atribut stáří.“ Pak mi tam lékaři dali čočku umělou a na každé oko teď vidím jinak - jedním světleji, a když se kouknu pouze tím druhým, zdá se mi všechno zase tmavší. Má to úžasnou výhodu, protože před Vánocemi nemusím uklízet ani malovat. Nejdřív na to kouknu tím pravým okem od pánaboha a všechno je šedivý a hnusný. A pak na to kouknu tím umělým a vypadá to, jako by všude bylo všechno umyté a bylo vymalováno. Není to zázrak?

* Co ráda jíte?

Jím hodně zeleniny, sama sním rybku, ale vodníkovi se omluvím, že mu jím jeho poddané. Ostatní maso moc nemusím, ale dřív, když jsem vařila Pavlovi, jsem si občas dala taky. A alkohol? Když na to přijde, dám si decku nebo dvě.

* Máte čuch na lidi?

Vyciťuju, co z nich vyzařuje. Třeba si přesně nepamatuju, jak kdo vypadá, ale pamatuju si, jestli je jeho vyzařování pozitivní, nebo naopak. Některé lidi znám už dlouhá léta, ale i když se známe, potkáváme a pracujeme spolu, vnitřně se míjíme. Přátelství může vzniknout jen s lidmi, kteří jsou z téže řeky, jako je ta moje. Třeba je ta jejich lepší než ta moje, nevím, ale já do ní nechci - do té lepší, třeba. Nechci hodnotit. Kdyby ti lidé potřebovali, pomůžu jim, ale vnitřně jsme každý jinde. Pracovat s nimi můžu. Jsou to jiné bytosti z jiné řeky a já je tak beru. Téměř okamžitě na lidech poznám, co z nich vyzařuje, a pak už je to všechno strašně jednoduché! Právě proto mě to teď na světě tolik baví!